Tomáš Matera

Přišel obhájit loňské vítězství a podařilo se...

Co o závodě Tomáš napsal?

O víkdendu jsem opět po roce dorazil na beskydskou Katushu obhajovat loňské vítězství v individuální kategorii Javorový muž. Tratě zůstaly sice nezměněné, avšak hory se nám rozhodly závod ještě ztížit počasím. Od rána pršelo a foukal silný JV vítr, takže to skoro vypadalo že se lítat nebude, ale to by nebyl Javoráč... Půl hoďky před startem už déšť utichl a tak jsme se asi třicítka závodníků vydali na 2km běžecký úsek po sjezdovce na Javorový s převýšením cca 500m. Držel jsem se na čele s Tomášem Peterem, který závodil ve štafetě, a dalším závodníkům se nám v kopci podařilo trochu poodběhnout. V horní části sjezdovky jsem se snažil sledovat jak fouká, až jsem byl sám překvapen, že skoro vůbec nefoukalo. Každopádně vítr na vrcholku odpovídal tomu, co hlásila meteosodna, takže nás čekalo pěkné rotorové lítání. Pod vrcholovou bránou jsem dostal nového parťáka Honzu Staníka, kterému Tomáš předal štafetu a vyrazili jsme ještě bez padáků k horní stanici lanovky a zpět. Honzovi jsem kousek uběhl a dorazil tak k padákům první. Už před startem jsem si říkal, že uvidím jestli poletí ostatní a podle toho buďto taky poletím nebo to seběhnu po svých - ale teď jsem to musel vyřešit sám. Moc dlouho jsem se nerozhodoval, hodil batoh s padákem na záda a valil si to pod hranu sjezdovky, kde začínalo bezvětří. Odstartovat se mi podařilo bez problému napoprvé a namířil jsem si to k přistávacímu kruhu. Po loňských zkušenostech jsem si hlídal, abych zase nad přistávačkou neměl 200m výšky, což se mi podařilo a po krátkém vyklesání jsem se i trefil do kruhu o průměru nějakých 20m (kdo se netrefí musí s padákem běžet trestné kolo). V depu jsem vyměnil padák za kolo a vydal se na poslední disciplínu - vyjet a sjet Javorový. Cesta nahoru byl tak trochu trénink paměti, protože zde žádne značení nebylo a celkem jsem litoval ty, kteří tady závodili letos poprvé - ne, že by to bylo orientačně nějak náročné, ale přece jen alespoň na odbočkách by to nějaké značky chtělo. Downhill z Javoráče byl značený parádně místními sjezdaři, ale trať byla opravdu náročná - mokré kořeny a kameny spolu s prudkým svahem - ale to je Katusha! Sjezd jsem se tedy snažil jet na jistotu, protože jsem tušil, že mám trochu náskok a nehodlal jsem někde rozbít sebe nebo kolo. Ani tak se mi ale pád nevyhnul a jednu tlamu jsem hodil 🙂. Nebylo to ale nic drastického a tak jsem si dojel i letos pro vítězství (dokonce i mezi štafetama). Druhé místo bral nakonec Martin Jansa a Jiří Foltys uhájil i s defektem třetí flek. Kompletní výsledky:http://www.katusha.cz/vysledky-2016/
Obdivuju každého, kdo do závodu nastoupil a obzvlášť ty, kteří si to dali celé, protože letos to opravdu zadarmo nebylo. Dík patří organizátorům z El Speedo za to, že takovouto akci v Beskydech vůbec máme! Jsem moc rád, že jsem byl letos součástí, přidávám pár fotek od Renatice FOTO (celá galerie zde: http://fotky.renaticefoto.cz/galerie/katusha/#) a za rok zdar!

Gratulujeme a těšíme se na další Tomášovy suprové výkony...

Comments are closed.